Terakotová armáda

27. ledna 2015 v 15:13 | Máculka |  Povídání
V sobotu byl den D. Od Ježíška jsem si přála vstupenku n avýstavu Terakotová armáda a první čínský císař. Chtěla jsem jít sama, užila bych si to a zbytek rodiny by se mohl vydat do Mořského světa na rybičky - když je to baví...
Ježíšek se rozhodl jinak a na výstavu jsme šli všichni :-) Nakonec jeden nemocný kus zůstal doma a vyjeli jsme jen ve čtyřech.
Nikdy dřív jsme do Prahy nevyrazili tak "pozdě" jako teď :-) Oběd jsme si dali v Krušovické restauraci, kde na mě jednou (už je to několik let) s jídlem zapoměli a je to taková naše tradice - ta restaurace, kde nechtěli dát mámě najíst :-) Ale vaří tam moc dobře, proto se tam zastavujeme pravidelně když jedeme na tuzemskou dovču.

První volba řidiče byla, že pojedeme až k Výstavišti kde výstava byla ale protože to byl můj výlet, jelo se nakonec metrem :-) Být v Praze a nejet netrem by bylo, jako kdybych si nedala mléko do kávy a ještě bych si jí osladila :-) A hlavně, náš malej si to zatím užívá, jezdící schody, příjezd soupravy, stání za jízdy bez držení, studování mapy... Prostě dětská radost.

Trochu jsem se za ně styděla, nejmenší a největší dělali v metru blbosti ...

A pak se ke mě vehementně hlásili :-)

Chtěla jsem jet i tramvají ale malej byl pár dní před tím v pražském Planetáriu na výletě tak byl chytrý až na půdu a z metra vyrazil pěšky se slovy " já to tady dobře znám". Tak jsme vyrazili za ním.

Na výstavu šlo hodně lidí a já jsem vždycky strašně překvapená. Překvapená z toho množství. Nejspíš si v skrytu duše myslím, že tam chci jen já nebo co... Už teď se děsím, jak se budu divit až pojedeme v květnu na MS v hokeji, co tam jde lidí. A už teď vím, jak se mi bude můj drahý zase smát :-D

Nicméně i přes frontu u vstupu která se ukázala jako fronta k šatně jsme se rychle dostali dovnitř, obdrželi sluchátka s výkladem . výborná věc - a vyrazili.




Rekonstruovaná ukázka původní barevnosti soch.

V posledním sále připomínajícím sál s vykopávkami v Číně byl žážitek nejlepší. A když si k tomu představíte, že čínký sál je mnohonásobně větší, jsou tam i restaurátoři pracující za plného provozu, na neodkrytých místech tušíte pod hlínou další, nevyzvednuté poklady...






Překvapilo mě pár věcí.
1) I přes velkou návštěvnost byl na výstavě díky sluchátkům a výkladu v nich klid, všichni poslouchali a nikdo nehlučel.
2) Velký počet návštěvníků tvořily děti a i ty byly zaujaté výkladem. To se často nevidí. Kdo mě zná tak ví, že mám dětskou společnost ráda a proto vím, co dovedou :-)
3) Jak jsou sochy malé. Vím že jsou v životní velikosti, že asijci jsou obecně menšé než evropané a že dřív byli lidi ještě menší, stejně jsem si připadala "ošizeně" :-)
4) sochy nejsou originály, není ce so divit, vždyť by takovou výstavu na pojištění nikdo nezaplatil a hrozba ztráty unikátů je veliká.
K bodu čtyři - na výstavě byl prý jeden originál a já nevím jaký!!!! Sice popisky byly, předměty doplňující výstavu originální většinou byly ale která socha je ta "pravá" ? Jestli tam ovšem byla...


Jsem moc ráda, že ně Ježíšek v mé zálibě v památkách takhle pěkně podporuje a že jsem to mohla vidět. Protože navzdory slibům našich dětí, jak budou bohaté a mi budeme moct cestovat po celém světě, protože nám to budou platit si nemyslím, že bych někdy Terakotovou armádu viděla přímo v Číně.
Navíc bych potřebovala asi sedm dalších životů k tomu abych viděla všechno co chci. Protože já bych se ráda podívala úplně všude :-)

Byli jste se vy podívat na nějakou zajímavou výstavu? Nebo máte něco, za co jste rádi že jste to mohli vidět? Dejte mi tip!

Užijte si sněhu a mějte se hezky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Světluška 77 Světluška 77 | 18. února 2015 v 8:50 | Reagovat

Parádní reportáž, přiznám se, že zatím mi výstavy stačí takhle zprostředkovaně, ale za čas snad taky začnem zas vyrážet. Moc ráda bych jednou na Floru Olomouc. Kdysi jsme byli na Země živitelka (snad se tak jmenuje) a taky byla moc pěkná - a pak samozřejmě nějaká ta historie venkova a podobně.

2 umaculky umaculky | 18. února 2015 v 13:00 | Reagovat

[1]: Na Floru Olomouc bych se taky jednou ráda podívala. Ale nejspíš bych měla deprese, s těmi mými zahradnickými úspěchy...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama