Maďarsko - Vyšehrad a Ostřihom

19. prosince 2014 v 19:30 | Máculka |  Povídání
V neděli po obědě jsem jeli na hrad Vysegrad. Mlha, vítr ale zase veselá nálada už v autobuse. Veliké plus byl opět průvodce, stejný jako včera. byl prostě báječný. Zase s námi byl celou dobu, všem se věnoval a na všechno odpověděl.
Takového průvodce prý ještě neměli, takového, který se jim věnoval celý den. Trochu jsme na něj dopláceli (2eura, co to je...) ale nikdo nebrblal. Také jsme vyzkoušeli novou výbavu, kterou si turisti pořídili. Špionskou! Průvodce měl mikrofon a vysílač a my ostatní měli špionská naslouchátka. Bylo to super, dosah 400m a tak sej mohl abýt schovaná v závětří zatím co ostatní stáli v mrazivém větru na terase hradu a snažili se přes mlhu dohléhnout tam, kam jim průvodce ukazoval:-)
Třeba na Dunaj :-)

Dozvěděli jsme se, ž ev Maďarsku vlastně žádné hrady už nejsou, jen zříceniny. Turci jim je všechny při odchodu ze země zbořili. Takže se na zříceninách snaží hrady zrekounsrtuovat už poměrně dlouho.

Na hradě mají repliky Svatoštěpánských korunovačních klenotů, musím podotknout, že nejsou tak pěkné jako naše, ale zase jsou starší :-) Žádný král tam nikdy nesídlil, měli to jako letní sídlo v době honů. Vyjímkou byl Karel Robert z rodu Anjou, první nemaďarský král. Šlechta ho odmítla uznat a ani ho nepustila do Budínského hradu, který byl do té doby sídlem králů a tak se Karel Robert usadil a nakonec i zemřel zde.
Pod hradem se uzavřeha dohoda Visegrádské čtyřky ale to už je z jiného období dějin. Historicky ovšem navazuje na tzv.setkání králů z roku 1335, kdy se na Visegradě sešli králové Čech, Polska, Maďarska a dohodli se na jakési takési spolupráci.
Po prohlídce "na Větrné hůrce" hradu jsem sešli k autobusu, v suvenýrech jsem si něco nakoupili, ( můžete hádat, co jsem si koupila já) a vydali se směr Ostřihom.
V mé části autobusu se začal podávat "teplý čaj" . Byl to fernet. Jak já tvrdý alkohol nepiju, taky jsem si cucla abych si rozšířila cévy a prohřála zmrzlé nožičky.
Dojeli jsme do Ostřihomi kde jsme měli trochu času na prohlídku Baziliky.
Tady je třeba podotknout, že nasvícená ve tmě vypadala mnohem lépe. Zase jsme se ale podívali dovnitř na již zmíněný největší oltářní obraz světa.


Obešli jsme katedrálu k vyhlídce na Štúrovo a prohlédli si památník věnovaný maďarskému miléniu ( 1000let od pokřetění sv.Štěpána) a pak jsme již museli na oběd, kde nás v krásných prostorách restaurace čekali maďarské speciality.



Že jsme se do těchto prostor svým sportovním oblečením nehodili, je snad jasné ale to nám neubralo na veselé náladě:-)

Oběd byl výborný, dražší pivo jsem si nikde jinde nedala :-) Jako dezert jsme měli štrůdl a shodly jsme se, že tedy děláme lepší :-) :-)

Dvě a půl hodiny uběhly tak rychle, že si toho nikdo nevšiml ale byl čas vydat se na poslední zastávku.
Majitel ubytování kde jsme spali nám domluvil, že v nedaleké vyhlášené výrobně tipické maďarské papriky mám přidou otevřít podnikovou prodejnu, i když je neděle. Nakonec tam měli jistě slušnou tržbu. 250g papriky za 1,95 eura si nenechal ujít nikdo. Ani já ne, i když jsem papriku koupila už na trhu, 100g za 60Kč.... Ale zase, byla přeci z trhu :-)
Kromě různých druhů paprik měli i směs do polévek - jakousi podravku, garanulovaný i plátkovaný česnek, cibuli, bylinky.
Kdo by se chtěl podívat, může zde.

Nákupy jsme si poskládali v autobuse jak to šlo, dali jsme si další "teplý čaj", kolovalo cukroví a různé jiné pochoutky a vydali se na cestu do Čech.

Mám bezva zážitky a vzpomínky a doufám, že se příští rok zadaří a budu smět s nimi vyrazit opět. Směr Německo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zdenka Zdenka | E-mail | Web | 19. prosince 2014 v 22:13 | Reagovat

To jsi toho opravdu viděla hodně a užili jste si to :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama