Trochu sebechvály :-))

14. února 2014 v 14:00 | Máculka |  Povídání
Přestože se mi nějak nechce do šití, spíš je to z donucení a dokonce se mi nechce objednat nové látky!!!! ( co se to děje???) mám se i tak čím pochlubit.

Některé už to víte, některé ještě ne - moji chlapečci :-D jsou členi Lyžařského oddílu a mladší za ně závodí. Letos teda ještě ani jednou ale to není pro pointu důležité. A já vždycky víc než půl dne pod tou sjezdovkou mrzla a mrzla až jsem se rozhodla - Marti ty se to prostě musíš naučit!! Nikdy jsem na sjezdovkách nestála.... Na běžkách od malička ale na kopci nee...
A když jsem "podědila"boty i lyže po starším synovi a mladší mi slíbil jako narozeninový dárek zaplatit instruktora tak už jsem se neměla na co vymlouvat.
V neděli po obědě jsme teda nanosili ty naše lyže a podobné krámy do auta a vydali se směrem ke sjezdovce.
Já smrt v očích, děti natěšené. Mladší asi víc, nemohl kvůli té ruce sportovat dlouho.
Ještě že toho mojeho velikýho kluka mám (zakuklenec ve žlutých kalhotách), protože ochotně svou matku- sebevražedkyni, jak jsem sama sebe v tu chvíly viděla- zapnul do lyžáků
a velkýma lichotkama ji vyvezl vlekem na vrchol sjezdovky.
A začala sranda.
Protože si starší syn koupil malou helmu Křičící a já jsem sice občas šílená ale milující matka, dala jsem mu helmu svojí. Do teď novou nemám a tudíž si nemám kam nalepit svoje uši... Malej má králičí, velkej má číro a já nikde nic.
Ale zpět, na vršku už jsem si regulérně nadávala jak můžu být tak pitomá ale děti jsem nechtěla strašit, tak jsem se usmívala :-)
Mladej řekl tak čau a odfičel si to rychlostí blesku dolů aby v zápětí přijel nahoru a našel mě pořád na stejném místě. Starší syn mi všechno trpělivě vysvětloval, chválil a nenápadně mě došoupal do poloviny sjezdovky kde jsem sundala lyže a odkráčela dolů sehnat toho instruktora :-)
Vzal mě na dětskou, kde mi to hned začalo jít a já zjískala zpět sebedůvěru.
Načež mě se spoustou chvály vzal opět na ten zabijáckej kopec. Děti tam na mě čekali aby mě podpořili. A já místo díků za podporu jsem sebrala synovi helmu.

A pak už to přišlo..

Taky jsem si musela trochu odpočinout.... Ale řeknu vám, zvednout se, to dá pěknou práci. A většinou mi stejně musí někdo pomoc..
Instruktor mě pořád chvílil, jak jsem dobrá a jak většinu lidí bere na velkou až po 2 - 3 hodinách na dětské ale já myslím, že mě jen chtěl povzbudit :-) No dařilo se mu to.

Starší syn byl tak hodný, že mě i natáčel abych prý měla památku :-)
S instruktorem jsem kopec sjela dvakrát a už byl akorát čas jet domů.
Za dva dny jsme s klukama vyrazili zase. Na večerní lyžování.
Já v půlce kopce zase chtěla lyže zahodit ale pak jsme zjistili že ten závěrečný prudký kopec můžeme objet přes dětskou, přestala jsem se bát i helmu jsem synovi nechala ( už jsem zase byla normální starostlivá matka co se raději zabije sama :-) ) a jezdili jsme a jezdili až jsme museli jet domů.
Takže já už umím jezdit na sjezdovkách a jsem na sebe strašně hrdá!!! I kluci říkali jak jsem dobrá, že jsem se to kvůli nim naučila a že jezdím hrozně rychle.

Také jsem se zůčastlila s kamarádkou kurzu Thajské kuchyně ( Světluško kde jsi byla?) naučili jsme se motat jarné závitky, ostrou polévku, ještě ostřejší zelené kari a výborné nudle. Příště se budou jíst brouci a já se už teď těším že půjdu. Tentokrát se synem který moc litoval že s námi nešel. Ostré miluje.
Jen jsme s kamarádkou litovali, že jsme prokaučovali kurz Sushi. Ale domluvili jsme se, že si někdy takový kurz sami pro sebe uděláme u nás doma. No to budou fotky :-D

Díky že jste si všechno přečetli a prohlídli až sem a přeji pěkný, skoro jarní den.
Příště už fakt budu pokračovat ve Friendship, slibuji.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ploduska ploduska | 16. března 2014 v 11:10 | Reagovat

to teda seš na sebe hrdá právem!!! Už jen to, žes do toho šla je na metál!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama