Jak se pozná závislost...

10. října 2013 v 9:00 | Máculka |  Povídání

Už několikrát jsem si povzdechla, jakou jsem udělala chybu když jsem svoji starou Laděnku postoupila do dobrých rukou a ona uvolnila místo mému současnému stroji. Musím ho pochválit, na vánoce to budou tři roky, téměř denně šije, opravdu ne málo a bez jediné poruchy. Ale na to našlápnutí pedálu a charakteristické zvuky šití si vzpomenu často. Ale vím, že se má Laděnka dobře a nová majitelka okolo ní chodí jako okolo pokladu. A hlavně, šije na ní.

Nedávno mě děda požádal o ušití závěsů a mě přišlo, že je to dobrá příležitost vyzkoušet jeho šicí stroj co tam min. 15 let stojí a slouží jako stoleček. Děda už má krásný věk a přes to říká, že se na něm naučí šít :-)
Když jsme ho otevřeli, otřeli a já si k němu sedla, bylo to jako malý zázrak.
Stroj výborně šlape, jen je znát, že potřebuje trošku promazat.


Není nádherný? I po tolika letech stání má krásný steh a ušlápnu ho lehounce jednou nohou, cž teda s Laděnkou nešlo.


Předválečný stroj Singer. To ještě značka platila za kvalitní... Firna Singer letos slaví 160.let a mají tam takovou chytrou funkci, že dle výrobního čísla vám vygenerujou rok výrobyˇ( stroje tarší roku 1970) a můžete si vytisknout certifikát o stáří. Díky tomuto vím, že tento stroj byl vyroben v roce 1936.
Necháme ho vyčistit, opravíme vrchní desku a bude se ke mě stěhovat. Jen budu muset najít nové místo nebo nový domov pro můj obří proutěný koš, co jsem si ho jednou v nějakém záchvatu koupila za pár korun na burze a mám v něm věci na pletení a bůh ví co ještě :-))

Přiznávám se, JSEM ZÁVISLÁ NA ŠLAPACÍM ŠICÍM STROJI, NA JEHO ZVUKU !!! tak a je to venku :-)

Jaká je vaše závislost? Nebo litujete něčeho, čeho jste se zbavily, že už to nemáte?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zuzana Zuzana | 10. října 2013 v 16:28 | Reagovat

Já jsem se učila šít s babičkou na jejím starém šlapacím stroji (má ho nyní mamka). Pamatuji se, že jsem bez niti prošívala po  linkách čtverečkovaný papír:-) Kamarádka zdědila šlapací stroj s entlem, i když byl předělaný na elektriku, mrzí mě, že když ho prodávala, že mi ho nenabídla:-(

2 Světluška 77 Světluška 77 | 11. října 2013 v 12:57 | Reagovat

Ten je krásnej!!!! No popravdě už asi nějaký čas mám závislost se zásobovat materiálem na ruční práce - halda ubrousků, akrylových barviček, window barviček, klubíček na háčkování, bavlnek na vyšívání, látek na šití, pomalu okukuju tažený drát na drátování. Raději nemluvím o starých hrnečcích, kameňáčcích a další domácí starovýbavě. Na jednu stranu jsem ráda, že mám omezené prostředky i místo, na druhou stranu mě mooooc mrzí, že když babička prodávala barák, byla jsem dítě. Byl plnej tolika úžasných pokladů - nechala bych si ho tak, jak byl. Jo a taky měl úžasnou Singrovku - sice jsem na nešila, ale našlapali jsme se na ní dost :-)
PS: až budeš likvidovat koš, vzpomeň si :-)

3 umaculky umaculky | E-mail | Web | 11. října 2013 v 18:53 | Reagovat

[2]: S tím košem jsi mě vážně napadla hned jak mi bylo jasný, že buď budu mít druhý stroj nebo koš. Na chatu by se ti hodil a já bych se na něj mohla jezdit dívat. Když mě něco nenapadne, tak ho přestěhuju asi k Tobě. Ale budu plakat.

4 Světluška 77 Světluška 77 | 13. října 2013 v 19:34 | Reagovat

:-)) No vidíš - a neplakej, zatím je pořád u tebe a kdoví, jestli se rozloučíš - já bych svůj teda nedala. Ale kdyby mi dorazil druhý, nechám si jeden doma a jeden fešák by šel na chatičku. A samo si ho přijedeš pohladit :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama