Srpen 2013

Žlutá rodinka došitá

20. srpna 2013 v 18:34 | Máculka |  Šití
A jsem vážně ráda že už ji mám hotovou.
Trvala celkem dlouho protože jsem netušila, jak zkombinovat vzor a látky aby na sebe nějak smysluplně navázali ve střední části. Určitě řešení je, ale já ho neviděla a tak jsem střední část okolo Maggie ušila odlišně od mého původního plánu.
Důležité je, je je syn spokojený, líbí se mu.

Pozadí je, jak už jsem psala, ušité z vyřazených košil mého dědečka které si syn na deku vybral.


Už mi jen zbývá přišít Marge nějaké fešné korále a na zadní stranu, která je jako obvykle z Ikea dek Irma ( bohužel už je nemají v nabídce) vytvořit nápis přes celou šířku deky. Musím si na to koupit barvu na textil, protože aplikaci se mi zatím moc dělat nechce :-))

No a další můj počin v šití je povlak na polštář a takovou opěrku pod krční páteř a temeno hlavy pro dědečka, když se opírá při kafíčku na terase o chatu :-))

Na netu se mi podsedáky šité touto technikou už dlouho hodně líbí ale když jsem povlak došila, najednou jsem nevěděla, jestli se mi doopravdy líbí. Je to o hodně jiné než klasické povlaky,že? :-)


Ale takhle z boku se mi moc líbí :-) Ještě ušiji jeden a někdo ( už vím kdo) bude mít dárek :-))


A tady je má opěrka. Je větší než povlak na fotkách výše a je tak velký schválně.
Za A ) aby měl děda kromě temene podpoženou i část lopatek
a za B) stejně si mislím, že nejvíc se bude používat jako podprdelník na lavici, do trávy a nebo místo polštářku do lehátka :-))


Jo a barevně mi ladí s ubrusem a podsedáky na lavicích :-) Příště si snad už vzpomenu a vyfotím :-)

Mělník a Loket

18. srpna 2013 v 22:52 | Máculka |  Povídání
Co spojuje tato dvě krásná města? No přeci náš víkendový výlet! V sobotu jsme vyrazili na Mělník, těšila jsem se na zámek, restauraci, cukrárnu akorát prohlídku sklepů s ochutnávkou vína jsem si musela odpustit protože by nás neměl kdo odvézt domů.


Klasický pohled přes vodu máme jen na zakoupené magnetce.
Zámek pana Lobkowicze je opravdu moc krásný. Dokonce se tam konaly i dvě svatby a když jsem během prohlídky viděla, kde se oddává, tak bych se snad vdávala ještě jednou :-))
Na oběd jsme chtěli jít do zámecké restaurace ale to už bylo trochu drahé, i když prostředí je opravdu kouzelné. Vypravili jsme se do podzámčí ke Sv.Václavovi. Pěkná stylová restaurace s výbornou kuchyní. Dokonce i kluci se chovali slušně a nemlátili se jako vždycky :-))

Samozřejmně nesměla chybět vyhlídka na soutok Labe s Vltavou.


Což jsme nakonec brali trochu jako podvod, protože jsme samotný soutok viděli až ze zámeckého okna. Ale vůbec nevadí, protože i tak to bylo krásné.
Taky jsme se šli podívat do kostnice. Mladší syn se nejdřív bál ale po chvíly už ani ne, spíš ho zajímalo, která lebka má kde otvor po kulce a podobné věci :-)

No a před prohlídkou zámku jsme ši na zmrzlinu do zámecké cukrárny. Ta mě skoro uchvátila. Opravdová zámecká, vybavená starým nábytkem, sbírkou porcelánu, bohatý výběr zákusků, hromady čokolád a pralinek a hlavně, měli výbornou zmrzlinu. Nesmím zapomenout na milou obsluhu!

Kde si můžete posedět jako princezna?

V zámku na prohlídce jsme měli velmi milou průvodkyni a lesk naše prohlídka pro kluky dostala, když se dozvěděli že tam bydlí opravdový kníže :-) Mě to nevěřili.

A aby nebylo výletování málo, v neděli jsme po obědě vyrazili na Loket. Máme to tam cca 20km takže jsme si jen odskočili od balení věcí na týdenní soustředění.
Konali se tak Středověké slavnosti purkrabího Půty a já je měla v plánu už asi 5 let a konečně to vyšlo.
Byla to paráda. Plno stánků a všechny tam patřili. Žádný stánek s kýčem nebo textilem, hodně lidí mělo dobové kostýmy a to jen podtrhovalo atmosféru.


Na nádvoří byly stánky s ukázkami řemesel, kovář, brašnář, tesař, tkadlena a spoustu jiných, dokonce se tam i vařilo pivo jako ve středověku


No to jsem musela přeci ochutnat když jsem nedělala řidiče !!!
A chutnalo mi. Koupili jsme si domů med a dali jsme se do prolézání hradu. To bylo něco pro mě. Loket znám ale chodit si po hradu jak se mi zachce a kam se mi zachce, podívat se z každého okna a být všude jak dlouho chci to je můj sen.


Také jsem se podívala na přírodní amfiteátr kde se konají koncerty a divadelní představení. Pohled z hlediště na scénu s Hradem v pozadí je opravdu krásný, to můžu z mnohanásobné vlastní zkušenosti doporučit :-)

Lidí na slavnosti bylo hodně ale nebyl nikde nával a všichni se výborně bavili. Počasí bylo také nádherné a tak se nám celé odpoledne opravdu vydařilo.
Doufám že se na nějakou památku ještě letos podíváme ale teď už se všichni těšíme až se naši kluci vrátí ze soustředění, kam jsme je odvezli v podvečer a vyjedeme si na jednodenní výlet v kánoích právě z Lokte do Karlových varů. Letos jsme totiž ani nestihli každoroční vodáckou dovolenou a už nám to chybí :-))

Hledá se

15. srpna 2013 v 20:52 | Máculka |  Povídání
Hledá se název kytičky.
Vůbec nevím jak se jmenuje ale hrozně se mi líbí. je cca 50cm vysoká a když je v plném květu tak je květy obalená.



Tak šup šup, kdo to ví???


A ještě se pochlubím, jak mě zničily moje dvě děti. To bylo pořád " mami pořezej tohle a ještě tohle. Koukej tady je ještě dřevo, když to pořežeš tak to můžu posekat. Mami brácha už má rozsekáno, pořezej ještě tohle a můžeme dostavět ten pilon"


Fakt mě asi chtěli pánové zabít.

Tohle už jsem vyrovnala a prohlásila, že si taky musíme něco nechat na příště.

Ale i přes to jsme toho udělali hodně. A to jsem nefotila hromadu připravenou na týden topení.


Druhý den jsem se vzbudila brzy ráno a už jsem bolestí ramen, zad a rukou nemohla usnout.
Příště už je neposlechnu a nebudu jim chtít udělat radost. Jenže když kluci pracují, tak se nehádají. Tak já nevím... :-))


A nezapomeňte, hledáme kytičku!!!

Díky Ajce je dohledáno. Jako blesk zjistila, že se kytička jmenuje Vrbina. Konkrétně je to tedy Vrbina tečkovaná. Pamatuji jak jsme jí měli všude plno a je vážně moc krásná. Tak budu doufat že se zase rozroste do původního rozsahu. A trochu jí pomůžeme :-)

A Akjo, vřelé díky :-)

Já a dva chlapy

10. srpna 2013 v 16:07 | Máculka |  Povídání
Na tři dny jsem odjela na chatu. Vyjimečně bez dědečka ale s chlapama.
O jednom vím že se bojí a druhý byl hrdina. Dokud se nesetmělo :-))
Náš mladej si vzal s sebou kamaráda.
Hned po příjezdu se kluci mohli podívat jak vypadá mládě netopýra

Pak jsme si povyndavali zařízení na terasu která už opravdu potřebuje znova vybetonovat ale chudák musí vydržet do podzimu a pak si kluci vytáhli lehátka. Vydrželi si s nimi hrát dost dlouho.


Na lehátkách došlo k nějaké transformaci či čemu protože se z lehátek zvedly dvě holky, prý Terezka a Anežka :-)
Taky jsme četli knížku ve které není konec příběhů a sami musíme najít pachatele. To mi zase zabrali mojí postel co si na terasu vždycky vyndám :-))


Pak nastal čas aby si vzali loďky které se vyráběli loni a mazali je pouštět do potoka.
Potkali tam žábu a slepýše ale vyfotili jsme jen tu žabku. Kupodivu ani moc utéct nechtěla.

No a k večeru jsme se šli projít k troskám prvorepublikového vyhlášeného koupaliště, cestou jsme si povídali o všem možném a když jsme se vrátili k chatě, tak jsme až do noci mastili karty :-)
A pak to přišlo. Samé teto kam jdeš? Tady je taková tma. Kdyby teď někdo přišel s nožem, co budeme dělat? Zamkneme se? Máš klíče?
Musela jsem se smát, kluci sami sebe úspěšně dokázali strašit.

Druhý den jsme šli na houby a kamarád - Anežka je konečně ochutnal, prý nejsou tak špatný a příště jim dá ještě šanci. Taky jsme měli vzácnou návštěvu, přijela k nám Světluška se svojí rodinou, jejich taťka hrál s dětma na schovávanou a my dvě se šly trochu projít.
Bohužel nám přivezli špatné počasí, protože v podvečer přišla silná bouřka a přívalový déšť. Ještě že skoro nefoukalo.
To už se kluci báli dost a tak jsem musela spát s nimi :-) Hrdinové :-))

Protože oba dny bylo opravdu horko,

a moje Terezka nepila tak jak měl i když tvrdil že pořád pije, tak se třetí den ráno vzbudil s horečkou. Takže většinou spal na terase na posteli a Anežka byl osamocený.
Po obědě přijel děda s mojí mamkou a v pobytu nás vystřídali.
Počkali jsme až nebude takové teplo, popovídali si s naší jedinou sousedkou široko daleko a vyrazila jsem s holkama směr domov.
Anežku jsme jeho mamince odevzdali už zase jako kluka a prý se mu u nás moc líbilo a pojede znovu a rád. Dokonce přiznal, že mu celou dobu nechyběl ani počítač, ani televize. To jsem byla moc ráda.

A tady za těma stromama máme naší chatu chatičku.

Už se těšíme až tam zase pojedeme.

Prázdninové lenošení II.

3. srpna 2013 v 17:48 | Máculka |  Povídání
Ahoj všichni, jak užíváte léto?

Kromě pracovních povinností si najdete čas i na nové zážitky?
My ano a chci se s vámi trochu podělit a třeba i inspirovat vás pro rodinný výlet.
Protože to nemáme daleko do sousedního Německa, vypravili jsme se do zábavního parku Freizeit - Land Geiselwind .
Vstupné se zdá poměrně vysoké ( nás je pět tak to není zanedbatelná částka) ale za tu celodenní zábavu to jistě stálo.
A pokud si s sebou vezmete dostatek jídla a pití, nemusíte tam utratit navíc ani euro. Mají tam dokonce i palouk na piknik. Toalety jsou čisté, laviček dostatek.
Park se nám zdál spíš pro menší děti ale i naši puberťáci a i my rodiče jsme se tam vyřádili dost. Stačilo se nestydět a jít se povozit i na atrakce pro děti :-) Omezení 195 cm jsme splnili a jen na pár atrakcích bylo i váhové omezení.

Takže vítejte :-)


A na tuhle atrakci jsem nikdy nechtěla jít, pravda, tam kde jsme řádili dřív jsou tyto atrakce vyšší ale i tady jsem se bála. Jen jsem chtěla zamachrovat a staršího syna jsem se zeptala jestli půjde se mnou. Nešel. A tak jsem musela jít jen s přítelem.
Tady jsem dole...

abych v okamžiku vysokou rychlostí a za velikého vzrušeného jekotu všech ( i sebe) vyletěla až nahoru...


Trohu pohoupání a když nás pomaleji vyvezli až na vrchol - odkud je báječný výhled - tak nás zase volným pádem pustili dolů. A zase všichni ječí :-)


56m a zatížení 4G. Nakonec to byla moje nejoblíbenější atrakce a lituji že jsem našla už dřív a jinde.

No a po obědě ( koupili jsme hranolky, kuřecí kousky a kolu - klasika co si děti dávají rády a já to nenávidím) se syn rozhodl že půjde se mnou. Pořád to opakoval aby si dodal odvahu a pak už jsme seděli vedle sebe fíííííí nahoru.

Vůbec nečekal že tak rychle vystřelíme takže zatím co jsme všichni blaženě hulákali, mladej měl nevěřícný pohled upřený dolů směrem své boty :-)) Nakonec to dopadlo tak, že jen co jsme vystoupili už jsme mazali do řady a zase nahoru. A zase. A sase a pořád. Pak už jsme i machrovali, natahovali nohy, nedrželi se, ale pořád jsme ječeli. Už ne hrůzou ale blahem.
Trošku návykové...
Tahle horská dráha byla taky parádní. Jenže se po kolejích pak vrací po zádech a to mi nedělá dobře. Už jsem tam nešla.


Tady se líbilo našemu malému, vytáhlo ho to nahoru a pak dole skočil i s loďkou do vody



Na pohádkový kolotoč jsem jít musela, to je sen každé holčičky. Že ano?


Klouzačka byla taky parádní. A nemusela jsem si připadat divně, jezdili tam i dědečkové a babičky :-)


Šli jsme se podívat i na skokany do vody, jsou to šílenci, jeden se nechá zapálit, pak všichni skáčou z různě vysokých odrazových můstků a na konec ten nejšílenější z nich skočí z 23 metrů. Do bazénku 8m v průměru a 3m hlubokého !!! Ani jsem se skoro nemohla dívat.

Ta 23 metrová plošinka je až na úplném horním okraji fotky. Brr.

Užili jsme si spoustu zábavy, bylo pěkné počasí a tak jsem nakonec ráda, že jsme se tam vypravili.
A ráda vám tenhle téměř rodinný park ( byl nejmenší jaký jsme navštívili a není možné se tam ztratit)

No a v dalších dnech jsme zavítali na jedno západočeské koupaliště. Máme na něj pěkné vzpomínky ale tentokrát jsme byli zklamaní.


Z dálky se zdá voda pěkná ale z blízka je plná larev komárů až je kolikrát musíte odstrkovat a na dně je plno řas. Při plavání jsme potkali i mrtvou rybu. Fuj ! Bylo mi to líto protože prostředí je moc pěkné, atrakcí pro děti je dost a dost, mají i obrovský tobogán. Možná, že je to i tím teplým počasím ale už se tam letos určitě nepodíváme.

Taky jsem navštívila Světlušku na jejich víkendové haciendě a bylo to moc pěkné odpoledne i když zrovna nebylo extra teplo :-))


A na závěr se podívejte na jednu myslím extra letní fotku



A co vy a zábavní parky? Kde jste byli, kde se vám líbilo nebo nelíbilo ? A co koupaliště nebo kempy? Máte nějaké oblíbené?