Prázdninový výlet

12. července 2012 v 21:20 | Máculka |  Povídání
Druhý prázdninový týden se u nás s počasím moc nevytáhl.
Přes počasí i nemoc jednoho našeho puberťáka jsme pár výletů podnikli.
Jedním z nich byl výlet do Miniaturpark Bohemia v Mariánských lázních a návštěva města - hlavně Zpívající fontány.
Viděla jsem ji už po několikáté a přes to jsem pořád unešená :-)


O proti našim Karlovým Varům je to takové klidné, krásné město. Opravdu jako v parku. Dokonce jsme tam natrefili na farmářské trhy - moje první ač se vždy na nějaké chystám :-)
Bohemia Park můžu doporučit. Výlet byl přáním našeho nejmladšího, byl tam se školou a moc si přál nám ho ukázat.
Podle mého je to klidný výlet pro rodinu s dětmi ale já jsem takový kulturní nadšenec - nejdaději mám ty opravdové památky. Mohla bych po nich běhat pořád.

Ale dnes chci pod dojmem z čerstvých zážitků napsat o našem dnešním výletu.

Máme to tam kousek a přes to jsem tam byla poprvé po 23 letech.
Dvanáct kilometrů od našeho domu je vrch Plešivec s moc hezkou a ne moc drahou výletní restaurací a vyhlídkou.
Ale dnešní výlet se původně restaurace ani vyhlíhky netýkal. Tam jsme se schovali před bouřkou až pak.
Dnes šlo o adrenalinové, lanové centrum.
Je tam dráha pro malinké i velké. Cena není vysoká ale vzhledem k počtu osob v naší rodině už mi to přišlo dost.
Nejmladší vyrazil rychlostí blesku na svou dětskou trať. A potom ještě dvakrát.
Oba naši puberťáci se třásli ( strachy i nadšením) aby už už lezli. Tak mě strhli s sebou že jsem řekla "jdu taky".


Přítel mi doma povídal, že tam stojím jako kdyby mě čekal výstup na osmitisícovku....

Nejdřív jsme prošli instruktáží, jak se jistit a chovat na dráze a mohli jsme vyrazit.
Jsou tam dvě dráhy pro dospělé, jedna lehčí a kratší a druhá delší a prý těžší. Koupili jsme si obě dvě.
Pro mě byla těžší ta první, zvláště tato "překážka"

Nohy se Vám tam budou švidrat a budete si připadat jako lev v cirkuse.
Šla jsem první - kdyby měl někdo umřít ať jsem to já - a ty dva mě povzbuzovali, prý "neboj se, to nic není" ale sami pak měli smrt v očích :-) Ten nejmladší na zemi byl samožřejmě nejchytřejší - to je lehký, to jsem šel taky - a pořád se motal "pod nohama".
I když jsem byla jištěná na dvakrát, stejně strach ve mě byl. Až když jsem se i ve vzduchu posadila do postrojů a opravdu jsem nezahynula, tehdy jsem se přestala bát.
Druhou trasu šel první kluk, pak holka a nakonec já. Máme i několik videí
Když jsem tam tak stála v té výšce, byla jsem ráda, že jsem šla taky. Dole bych měla strach o děti ještě větší.
Před koncem trasy jsme viděli jak rychle přichází déšť. Ale děti ještě chtěly na obrovskou houpačku, která vás vytáhne nahoru a pak se zhoupnete dolů.
To už začalo hřmět a já už je pustit nechtěla. Šla jsem si vyfotit velblouda - ještě o něm bude řeč- a otočím se a děti už byly zapnuté v houpačce.
Začalo kapat.
Volám na chlapa, že už prší .Tak je nechal zase sundat. Přeci jen je starostlivý a milující táta.
Než jsme se domluvili že tedy půjdeme do restaurace na kávu, začalo pršet pořádně, tak jak to na horách počasí umí.
Bylo zábavné koukat z okna jak na jedné straně kopce prší trochu a na druhé se stromy k zemi skoro ohýbají.
Děti si daly polévky a mi kávu. Polévky byly moc dobré a z okna jsme viděli chatky, lze se zam tedy i ubytovat.
Sice nic pro nás, 16km od tud máme naší chatu.
Ale jako tip by to mohlo být zajímavé. Zvlášť pro ty, kdo rádi turistiku a cyklistiku.
Kdyby někdo měl zájem, cena za jednu trasu je 190 a za dvě 290 kč. Dětská trasa je za 90 nebo může jít 6x za 320 kč.
A jak jsme si všimli, trasa se bude rozšiřovat, měli to tam vyznačené a stavěli nové plošiny.

My se tam určitě zase vypravíme.

A co ten velbloud?
Když jsem tam byla jako malá, ta stráň, kde je dnes lanové centrum byla jen lesem a na kraji stálo torzo dvojáku. (smrk s dvěma špičkama) Byl natřený a já mám z té doby fotku, jak tam obkročmo sedím, na sobě tričko z Wimbledonu od naší tehdejší tenisové reprezentantky - dcery našich přátel.
I když je to už dost let, pamatovala jsem si místo a běžela jsem se tam podívat.
Můj velbloud stále stojí. Sice se naň mačká omladina smrčků, stojí na kraji dětského hřiště ale je tam.
Ani jsem nečekala,jak mě to zahřeje u srdíčka. Zvlášť, když si nic jiného nepamatuju.

A co vy? Máte na nějakém výletním místě kus svých vzpomínek? A nebo jste byli v lanovém centru Plešivec?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ronnie Ronnie | Web | 12. července 2012 v 21:25 | Reagovat

Týjo :). Moc pěkné :)

2 umaculky umaculky | 12. července 2012 v 23:05 | Reagovat

Díky

[1]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama